SZZk: dobíhající akreditace

Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo

Státní závěrečná bakalářská zkouška je zahájena obhajobou bakalářské práce. Posléze student přistoupí k teoretické a praktické části zkoušky:

1) teoretická část zahrnuje následující okruhy otázek:

• dějiny světového a českého divadla,
• teorie divadla a dramatu,
• dramaturgie kultury,
• analýza divadelní inscenace nebo dramatického textu (student u zkoušky předloží seznam nejméně 50 zhlédnutých inscenací, záznamů divadelních inscenací nebo seznam přečtených dramatických textů, komise vybere jeden z těchto titulů a student jej následně podrobí detailní analýze).

2) praktická zkouška, během které student prezentuje projekt, jehož téma si zvolí a rozpracuje v průběhu výuky předmětu Dramaturgický workshop III. Jedná se např. o tyto typy projektů:

• sestavení dramaturgického plánu pro vybraný typ divadla a jeho zdůvodnění,
• dramaturgický projekt inscenace (od zdůvodnění výběru titulu, vypracování dramaturgické koncepce, přes žádost o grant, zajištění autorských práv k inscenaci až po program a přípravu podkladů pro prezentaci inscenace v médiích),
• sestavení dramaturgické koncepce pro divadelní festival, filmovou přehlídku nebo multižánrový festivalový projekt,
  
• prezentace vlastní tvorby (dramatický text, adaptace, realizace inscenace),
• překlad divadelní hry.

Tematické okruhy pro SZZk oboru Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo

I. DĚJINY SVĚTOVÉHO DIVADLA

1. Antické divadlo.
2. Světské a náboženské divadlo v období středověku.
3. Divadlo evropské renesance.
4. Commedie dell'arte a její následovníci.
5. Evropské barokní divadlo.
6. Divadlo období klasicismu a osvícenství.
7. Evropské romantické divadlo.
8. Počátky realismu v divadle a dramatu.
9. Vrcholné projevy evropského realistického divadla.
10. Překonání realismu. Divadlo v období moderny.
11. Podoby a proměny divadla evropské avantgardy.
12. Od epického divadla k politickému.
13. Od absurdity k chudému divadlu.
14. Divadlo závěrečné fáze modernismu a divadlo postmoderní.
15. Současné podoby světového divadla a dramatu.

II. DĚJINY ČESKÉHO DIVADLA

1. Počátky české divadelní kultury a podoby středověkého divadla na našem území.
2. Humanistické a renesanční divadlo na našem území.
3. Barokní divadlo a drama v Čechách a na Moravě.
4. Počátky novodobého českého divadla v době osvícenství.
5. J. K. Tyl a jeho přínos českému divadlu. Zrod a realizace ideje národního divadla v českém divadelním hnutí.
6. Romantismus a české divadlo.
7. Nástup realismu na českých scénách.
8. Česká moderna a její vliv na utváření podoby českého divadelnictví v 90. letech 19. století a v prvních dvou desetiletích 20. století.
9. Činohra národního divadla za uměleckého vedení Jaroslava Kvapila.
10. Divadlo a drama v nových podmínkách Československé republiky. Hlavní vývojové tendence v českém divadelnictví mezi světovými válkami.
11. Česká divadelní avantgarda.
12. České divadlo v zápase proti fašismu.
13. Vzestup českého divadla na sklonku 50. let a v 60. letech 20. století (ve srovnání s předcházejícím obdobím od roku 1945).
14. České divadlo a drama po roce 1989 (ve srovnání se situací v době normalizace).
15. Současné české divadlo a drama.

III. TEORIE DIVADLA A DRAMATU

1. Pojem divadlo a jeho proměny. Základní předpoklady vzniku a existence divadla. Umělecká specifičnost divadla a jeho místo v rámci ostatních umění.
2. Čas a prostor v divadle a v dramatu.
3. Složky divadelního výrazu, jejich hierarchie v divadelním artefaktu. Výstavba inscenace a její složky.
4. Metody a techniky moderního herectví a jejich představitelé.
5. Divadlo jako instituce.
6. Myšlení o divadle. Hlavní představitelé světové a české divadelní teorie.
7. Mimoumělecké kontexty divadla: divadlo jako sociologický jev, divadlo jako hra a rituál, divadlo jako komunikace.
8. Specifičnost divadelního textu. Drama, pokusy o jeho definice. Stavba dramatu.
9. Vyjadřovací prostředky herce (herecká průprava).
10. Divadelní druhy a žánry, žánry dramatu.
11. Proměny dramatu. Vývoj dramatu v kontextu dějin divadla.

IV. DRAMATURGIE KULTURY

1. Co je dramaturgie: definice a smysl pojmu, obsah dramaturgické činnosti, postavení dramaturgie v systému divadla. Dramaturgie divadelní a dramaturgie kulturní.
2. Dramaturgická volba a umělecký program divadla s přihlédnutím k různým typům divadla.
3. Proces a harmonogram vzniku divadelní inscenace, podíl a vztah jednotlivých složek v ní (s důrazem na dramaturgickou práci).
4. Sestavování a tvorba dramaturgického plánu. Získávání informací o dramatických textech, spolupráce s divadelními agenturami, autory a překladateli.
5. Výběr předlohy (dramatické či literární) pro divadelní inscenaci a další práce s ní (textové úpravy, revize překladu, analýza, interpretace, dramaturgicko-režijní koncepce).
6. Management divadelní/kulturní akce, spolupráce s médii, redakční práce: příprava a realizace programu, propagačních materiálů a informací po tiskovou konferenci, public relations, reklama.
7. Festival jako umělecké dílo. Dramaturgie festivalu (divadelní, filmový, hudební a kulturní multižánrový festival).
8. Fundraising a jeho role v rámci kulturní akce či chodu kulturní instituce.
9. Práce s publikem. Podstata, cíl, základní techniky a konkrétní příklady uměleckého vzdělávání.
10. Vztah divadla a filmu. Vztah divadla a rozhlasu.